Text předkládá výsledky kvalitativní studie, která byla zaměřena na problematiku využití nanomateriálů v mimořádné situaci spojené s pandemií COVID-19 na příkladu iniciativy Roušky s TULkou. Tato iniciativa během několika týdnů iniciovala výrobu vysoce účinných nanovlákenných filtrů s využitím originální technologie (AC Electrospinning) v průmyslovém měřítku. Cílem výzkumu bylo vedle popisu regionální zkušenosti, analyzovat hodnotové výzvy, konflikty a etická dilemata v mimořádné situaci. Hlavními teoretickými východisky studie je turnerovské pojetí liminality, communitas a antistruktury a Stennerův koncept liminálních prostorů. Výsledky výzkumu ukazují, že pandemická situace přispěla k odkrytí nečekaného potenciálu nové technologie, že při realizaci celé aktivity kromě know-how a technického zázemí univerzity sehrál roli především sociální kapitál, a především odkrývají potenciál, který vycházel z antistrukturního charakteru iniciativy a dočasného překročení hierarchicky nastavených univerzitních struktur.
Autoři studie:
Jana Jetmarová, Michal Trčka
Přepisy rozhovorů:
Denisa Brokešová, Matěj Andrýs
Text byl publikován v režimu online first. | DOI |
Metodologická východiska:
turnerovské pojetí liminality, communitas a antistruktury a Stennerův koncept liminálních prostorů
Dílna na výrobu nanoroušek na TUL během první vlny pandemie covid-19
Z pozice filosofie vědy a techniky se nejprve zabýváme otázkou, co znamenají nanotechnologie v rámci evoluce technologií. Jejich mimořádný význam primárně vidíme v tom, že jsou technologiemi samotného života. Dále vysvětlujeme, že nanoúroveň je doménou, kde se kříží zákonitosti kvantové a klasické newtonovské fyziky. Z této pozice vycházíme při hledání odpovědi na otázku, za jakých podmínek mění zmenšování věci také jejich funkční podstatu. Na příkladu debaty Drexler vs. Smalley demonstrujeme paradigmatickou nesouměřitelnost obou perspektiv a fyzikálně-chemické a inženýrské limity nanotechnologií. Zvažujeme, nakolik jsou reálná nebezpečí a etické implikace vycházející z Drexlerových úvah, ať už se jedná o tzv. „grey goo“ problém nebo molekulární výrobu. Jako závažnější hodnotíme vybrané problémy spojené se syntetickou biologií. Text zakončujeme úvahou, že pro lidskou civilizaci by mělo být existenční výzvou přemýšlet o možnostech nanotechnologií k rozvíjení života.
Autoři studie:
Vít Bartoš, Michal Trčka
Text byl publikován v režimu online first. | DOI |
Metodologická východiska:
filozofie vědy a technologií, aplikovaná etika, etika technologií
Technická univerzita v Liberci podala dne 30. 3. 2020 žádost o udělení výjimky ve smyslu § 99 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích a ve smyslu Doporučení komise (EU) 2020/403 ze dne 13. března 2020 o umožnění dodávání na trh a používání bavlněných kapsových roušek a výměnných nanovlákenných filtrů. Ministerstvo zdravotnictví ČR se žádostí zabývalo a dne 6. 4. 2020 požádalo o stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústav uvedl, že nedoporučuje Ministerstvu udělení výjimky k uváděni na trh a používání bavlněných kapsových roušek a výměnných nanovlákenných filtrů.
Analýza správního řízení, náměty k odstranění vad žádosti TUL, důvody k zopakování žádosti a doporučení ke správnímu řízení.
Výsledky analýzy naleznou zájemci níže v Souhrnné výzkumné zprávě.
Autoři studie:
Roman Šír
Při vyhotovení analýzy vycházel JUDr. Roman Šír ze znění zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích (dále jen „Zákon“) ve znění platném od 01.04.2018 do 25.06.2021.
V tomto interaktivním dotazníku našeho projektu NanoEt si širší veřejnost může vyzkoušet řešit modelové situace etických dilemat, převážně spojených s výzkumem a vývojem nanotechnologií, a zároveň tím poskytuje zpětnou vazbu o morálních intuicích ve vztahu k nanotechnologiím a reálným, potenciálním, nebo fiktivním dilematům a rizikům. Vyplnění dotazníku trvá přibližně 20 minut, ale věříme, že tento čas stojí za to - obdobné šetření dosud v nebylo v ČR realizováno. Budete odpovídat na otázky týkající se především Vašich postojů o nanotechnologiích, ale také se něco dozvíte. V závěru totiž naleznete vyhodnocení dílčích částí dotazníků a porovnání svých odpovědí s dalšími účastníky.
Autoři studie:
Michal Trčka, Robin Kopecký, Vratislav Žabka, David Svoboda
Metodologická východiska:
experimentální filozofie
Pokud Vás zajímají další informace o tomto dotazníku, co jsme jím sledovali, odkud jsme čerpali inspiraci, najdete řadu odpovědí zde nebo v aplikaci pro vyhodnocení výsledků.
Výsledná souhrnná výzkumná zpráva popisuje výsledky řešení projektu a naplnění jeho cílů. Obsahuje navíc několik doporučení pro efektivní rozhodování v období mimořádných situací ve výzkumu a vývoji nanotechnologií.
- Verze bez hypertextových odkazů
© TUL 2022 | All RIghts Reserved